Pixely – Návrat do dob osmibitů v kinech!

Videoherní klasiky v hollywoodském podání

Nechme nostalgii prozatím stranou a podívejme se na Pixely jako na jakýkoli jiný film. V režii Chrise Columbuse, který má na svědomí například první dva díly sérií Sám doma a Harry Potter, bohužel vznikl překvapivě nudný film, jehož nejzábavnější momenty jsou profláknuty už v traileru:

Začátkem 80. let byla do vesmíru vyslána kapsle se záznamem tehdejších videoher. Neznámé mimozemské rase se ale tahle zprávička moc nelíbí a útočí na Zemi prostřednictvím kostičkovaných potvor z videoher. Praštěný námět, který by mohl být zábavný, jen kdyby se tvůrci opřeli o víc než jen nostalgii a oblíbený ksicht Adama Sandlera. Příběh je ale plný nelogičností a ani skutečně neokoukaných vtípků se moc nedočkáte. Zbývají tak pouze pěkně zvládnuté efekty, což je teda dost málo. Podle nás je to promarněný potenciál udělat z filmové adaptace podobnou klasiku, jakou představují zmíněné hry.

Slavné pařby let minulých

Ve filmu se pozemští nekňubové utkají s emzáky celkem v pěti hrách. Každá z nich představuje arkádovou legendu 80. let, na níž ujížděl každý frajírek s knírkem a šusťákovou soupravou. V prvních dvou zápoleních dostane naše planeta celkem logicky na frak, protože ani neví, že se něco děje. Tak dojde ke zničení americké základny na Guamu a dokonce i Taj Mahalu, a to ve stylu vesmírných stříleček Galaga a Arkanoid. Ty se přímo nabízely, jelikož spousty létajících a vše ničících kostiček jsou efektivní ukázkou pixelové estetiky. Hlavní hrdiny ale zaměstnaly především následující klasiky:

Centipede – stonožka útočí

Koncept Stonožky je ve filmu použit vcelku přesně – z oblohy se řítí obrovská stonožka, kterou je nutno střelit do hlavy. Při zásahu kamkoli jinam se totiž rozdělí a máte hned dvojnásob problémů. Navíc se proplétá labyrintem hub, který přesnou střelbu dost znesnadňuje. Atari vydalo tuhle arkádu v roce 1981 a v průběhu celých osmdesátek si mohli nad touhle sérií mnout ruce, roku 1984 byla dokonce označena za nejlepší hru.

Pac-Man – slavná žlutá koule

Jedna ze stálic, jejichž sláva se z videoheren rozšířila do celé populární kultury. Žlutá koule, co běhá bludištěm, požírá drobečky a snaží se vyhnout duchům. Další z mnoha ujetých japonských výmyslů, který se však od uvedení v roce 1980 stal skutečným fenoménem a časem dokonce maskotem své mateřské firmy Namco. Na paškál si ho vzal třeba i populární francouzský recesista Rémi Gaillard:

Donkey Kong – gorilla proti instalatérovi

Světu představen v roce 1981, opičák Donkey Kong se stal základním kamenem hned několika populárních sérií a Nintendo na něm rejžuje dodnes. V původní hře se také poprvé představila postavička italského instalatéra Maria, který časem dal jméno nejprodávanější herní sérii historie. V Pixelech představuje Donkey Kong finálního záporáka, s nímž hrdinové svedou souboj o osud Země.

Jak na předrevoluční pařby vzpomínáte vy? Máte své oblíbené hrdiny? Napište nám pod článek!

Autor: Rimsy

Hry, které změnily náš svět

Filmy, které médiím nastavují zrcadlo

Flmové scény před použitím efektů. Jak to vypadá?

Další galerie