Gangsteři jako řemen: Bugsy Siegel
Šarmantní, charismatický a chladnokrevný zabiják – taková je vizitka miláčka žen a oblíbence hollywoodské smetánky Benjamina „Bugsyho“ Siegela. Syn ukrajinských (podle některých zdrojů však rakouských) židovských imigrantů patřil mezi prominentní gangstery z počátku minulého století a jeho životní příběh skončil tak, jak začal – bouřlivě. Ale pěkně popořádku…
Stejně jako spousta dalších gangsteřích celebrit, také Benjamin „Bugsy“ Siegel (28. února 1906 – 20. června 1947) spatřil světlo světa v New Yorku. Mladý Bugsy vzešel z chudých poměrů. S rodiči a čtyřmi sourozenci žil v Brooklynu v drsné části Williamsburg. Již jako malý sám sobě slíbil, že tohle není život, který by si přál a rozhodl se stát bohatým. Výuka ve škole nebyla z tohoto ohledu žádnou extra motivací a tak ji brzy zanechal. Místo školy se už jako teenager zaměřil na kariéru zločince.
Vybíral za ochranu – před sebou samým
Bugsyho gangsterské začátky byly předzvěstí let následujících. S dalším židovským výrostkem (a později rovněž obávaným gangsterským prominentem) Meyerem Lanskym vydírali pouliční obchodníky, po nichž požadovali peníze za ochranu. Když se obchodník opovážil zeptat, před čím jej budou chránit, Siegel mu to s bestiální radostí ukázal. Zapálil mu zboží a dal tak jasně najevo, že gang vybírá peníze především za ochranu před jeho samotnými členy. Krom toho se pánové spolu s dalšími věnovali i krádežím aut a jako správní sociopaté si libovali i v násilné trestné činnosti.
Specialitou Siegela a Lanskyho (především Siegela) se staly vraždy na objednávku. Jelikož fungovali rovněž jako nájemní vrazi, kteří za úplatu sloužili různým mafiánským rodinám a americkému podsvětí, začal jim tisk později přezdívat Murder, Inc. Siegel byl mimo jiné jedním ze čtyř vrahů tehdejšího mafiánského bosse Joea Masserii. Bugsyho policejní záznamy během let bobtnaly a vytvořily vskutku zajímavé čtení – ozbrojené loupeže, krádeže, znásilnění, hazard, nelegální obchod s alkoholem (společně s Charlesem „Lucky“ Lucianem a Frankem Costellem), pašování drog nebo vraždy poukazují na jedinečné zločinecké nadání a všestrannost fešáka Bugsyho.
Ženy z něj šly do kolen, muži k němu vzhlíželi
Podle fotografií i dobových zpráv byl Benjamin Siegel šarmantním a charismatickým mužem. Lidé měli zatěžko uvěřit, že někdo tak pohledný je zároveň chladnokrevným zabijákem. U žen byl proto velice populární. V roce 1929 se dokonce oženil s Esther Krakow, s níž měl dvě děti. Do ideálního manžela měl ale jako většina gangsterů daleko a tak v roce 1946 došlo k nevyhnutelnému rozvodu.
Ještě předtím, v roce 1937 se Bugsy přestěhoval do Kalifornie, kde se stal vyhledávaným společníkem celebrit a filmových hvězd. Ve vyšší společnosti se cítil jako doma. Mezi jeho přátele patřili lidé jako Cary Grant, Gary Cooper nebo Clarke Gable. A to nezmiňujeme zástupy krásných žen, které prošly jeho ložnicí. Jedna z těchto div se ukázala býti Bugsyho osudovou Femme fatale. Tou dotyčnou byla krásná herečka a tanečnice Virginia Hill (28. srpna 1916 – 24. března 1966). Láska těch dvou připomínala horskou dráhu, vydržela však až do Bugsyho předčasné smrti v roce 1947.
Zkáza jménem Flamingo
Jakkoli byl Bugsy brilantním ve věcech zločinu, jako obchodník nestál za nic. To se mu nejspíš stalo osudným. V roce 1945 se nechal pohltit plánem dostavět v Nevadě (kde byl od roku 1931 legalizován hazard) megalomanské kasino s hotelem, restauracemi a dalšími zařízeními pro zábavu i odpočinek. Komplex se jmenoval Flamingo (přezdívka Siegelovy milenky Virginie Hill) a Bugsy jej převzal jako rozestavěné od zadluženého majitele sítě nočních klubů Williama Wilkersona (ten pod pohrůžkou smrti raději na čas odjel do Evropy).
Původní projektované náklady na dostavění Flaminga činily 1,5 milionu dolarů. Aby mohl projekt dokončit, potřeboval Bugsy peníze, a tak do projektu finančně zapojil další členy podsvětí (mimo jiné starého známého Meyera Lanskyho). Problém byl v tom, že megaloman Siegel chtěl mít všechno eňo ňuňo, navíc byl opravdu špatný obchodník, nechal se okrádat za všech stran a podle různých zdrojů sám taktéž zpronevěřil výraznou část peněz určených na dostavbu. Komplex tak ve finále vyšel na zhruba čtyřnásobek původně odhadované ceny, tedy 6 milionů USD (při započtení inflace by se dnes jednalo zhruba o 60 milionů dolarů). Naděje všech věřitelů se upínaly k budoucím ziskům…
Flamingo otevřelo v prosinci 1946, už po dvou týdnech však bylo více než čtvrt milionu v červených číslech – hráči zde byli v zisku – a tak hned v lednu 1947 zavřelo. Znovu otevřelo o tři měsíce později, 1. března 1947, tehdy však mafiánským bossům už došla trpělivost. Bugsy byl zavražděn karabinou M1, stalo se tak 20. června 1947 v domě jeho milenky Virginie Hill. Fotografie gangsterova zmasakrovaného těla se hned den poté objevily v tisku – většina kulek zasáhla hlavu, jedna tak nešťastně, že oběti vypadlo oko z důlku. Za vraždu nebyl nikdy nikdo odsouzen, málokdo však pochybuje, že šlo o práci podsvětí.
Bugsymu bylo pouhých 41 let…
Autor: Pseudofilosof
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: