Daniel Camargo Barbosa: Skrze mladé panny trestal ženy. Znásilnil a zabil jich nejméně 72
Bestie z And, tak se přezdívá jednomu z nejhorších sériových vrahů v kolumbijské historii. Odsouzen byl za brutální vraždy a znásilnění 72 dívek a holčiček, ale předpokládá se, že skutečné číslo jeho obětí je mnohem větší, mohlo jich být na 150. Za to všechno si vysloužil směšných 16 let vězení. Konce trestu se ale nedožil, spoluvězeň totiž vzal spravedlnost do svých rukou. Naštěstí. Barbosa byl totiž přeborníkem v útěcích z vězení.
Macecha ho v dětství trestala, on se rozhodl trestat dál
Daniel Camargo Barbosa se narodil v Kolumbii 22. ledna 1930. Jeho matka ale velmi brzy po porodu zemřela, a tak jej vychovávala macecha. Ta byla krutá, svého nevlastního syna často bila a trestala. Dokonce ho ponižovala tím, že ho schválně oblékala do ženských šatů. Ve škole se mu pak dostalo posměchu od spolužáků. Camargo byl ale chytrým chlapcem, přesto studia musel opustit a začal pracovat. Podle dostupných záznamů byl ve svých osmadvaceti poprvé zatčen za menší krádež. Se svou první ženou jménem Alrica měl dvě děti, pak ale poznal osmadvacetiletou Esperanzu, s níž se až do zjištění, že již není panna dokonce chtěl oženit. Od té doby už jeho život nikdy nebyl jako dřív a začal uspokojovat své zvrácené chutě.
To, že Esperanza nebyla nevinná, nemohl překousnout. Nakonec jí dal ultimátum, pokud s ní má zůstat, bude mu domů vodit ona sama mladé panny k potěšení. Esperanza poslechla, lákala k nim domů velmi mladé dívenky a pak je omámila. Camargo je následně mohl znásilnit. Takto znásilnil celkem pět mladých dívek, poslední oběť se naštěstí odhodlala a zašla na policii. Oba partneři byli zatčeni, Barbosa dostal nejprve tři roky vězení, po odvolání mu byl trest zvýšen a odseděl si tak nakonec osm let za mřížemi. To nejhorší ale teprve přišlo po jeho propuštění.
Druhé uvěznění a útěk, díky němuž mohl vraždit dál
V roce 1972, když vyšel Camargo z vězení, se rozhodl odjet do Brazílie. Po roce byl ale zadržen policií, a protože neměl u sebe žádné doklady, byl vyhoštěn zpět do rodné Kolumbie. V Kolumbii se potuloval po ulici – a zde se příležitostně živil jako pouliční prodavač. Nic neměl a v roce 1974 začal se svým běsněním. První obětí se stala jen devítiletá holčička, tu si vyhlédl před školou, unesl ji a znásilnil.
Chtěl ji umlčet, a tak ji zavraždil. Když se ale vracel pro své věci, které si nechal kousek od místa činu, byl policií zadržen. Měla podezření, že mohl mít na svědomí více obětí, ale odsouzen byl nakonec jen za vraždu a znásilnění této dívenky. Dostal trest odnětí svobody nejprve na 30 let a později byl trest snížen na 25 let, ve vězení se choval slušně a začal číst knihy. Pochopil také, jak funguje příliv a odliv. Využil pak vhodné chvíle a sestavil si velmi primitivní vor, na kterém se mu podařilo v roce 1984 z věznice na ostrově Gorgona uprchnout.
A policie? Nepátrala po něm, měli totiž za to, že nemohl útěk přežít. On ale přežil. Na útěku se dostal až do Ekvádoru. Jen pár dní poté se ve městě Quevedo ztratila desetiletá dívka. O den později zmizela další, té bylo také jen deset let.
Holčičky lákal na bonbony, žádná nepřežila
Camargo se zaměřoval na velmi mladé dívenky, holčičky, u kterých měl jistotu, že jsou stále panny. O to mu šlo. Toužil pouze po pohlavním styku s pannami. Panny totiž při znásilnění hodně křičely bolestí, to se bestiálnímu vrahovi a násilníkovi líbilo, jak později sám přiznal. Dívky si vyhlížel v chudinských čtvrtích, bylo totiž velmi snadné je následně nalákat na sladkosti.
Občas se jen dotázal na cestu, když s ním ale dívka jít nechtěla, nedělal nic. Byl vychytralý, a i proto mohl vraždit téměř dva roky. Mladé oběti pak vodil do lesa, kde je nejprve znásilnil, pak ubodal či uškrtil. Jakmile se ale daná dívka začala bránit, naštval se a rozsekal ji na kusy mačetou. Velmi často si pak odnesl oblečení své oběti, to pak mohl na ulici prodat.
Nikdy neměl dost
Vraždit začal v polovině prosince 1984, v únoru roku 1986 policie našla dvanáctiletou dívenku, která v ruce ještě svírala obal od bonbonu. Tam se našly dvoje otisky prstů. Jen o několik dní později byl policií Camargo zadržen u dalšího místa činu, tehdy se vracel ze své poslední hrůzné vraždy. U sebe měl ještě zakrvácené šaty oběti, a jen díky tomu se policii podařilo vraha konečně dopadnout. Jinak by nikdy nepřestal.
Ani po přiznání neprojevil žádnou lítost, dívky prý trestal, trestal je za ženskou nevěru. Také tvrdil, že vraždami chtěl poukázat na to, že žena nikdy není taková, jakou by být měla. Nejprve se ale nechtěl přiznat, po několika dnech konečně s policií začal spolupracovat. Přiznal se nejdříve k poslední vraždě, pak ale policii prozradil, že zamordoval dalších 71 obětí. Při vyšetřování ale začaly vyplouvat na povrch informace, které poukazují na to, že se mohlo jednat i víc než o jednou tolik, sto padesát vražd.
Spravedlnost musel do svých rukou vzít spoluvězeň
Maximální trest v Ekvádoru byl ale pouhých 16 let odnětí svobody. Tolik si měl odsedět brutální vrah desítek a možná i stovek holčiček. Ve vězení Barbosa přešel z protestantské víry na katolickou. Setkal se zde s dalším brutálním sériovým vrahem Pedrem Alonsem Lopezem. Bylo by mu bývalo ve věznici v podstatě dobře, nebýt toho, že zde byl uvězněn bratranec jedné z Camargových obětí. Ten nakonec vzal spravedlnost do svých rukou a bestiálního vraha z And sám zavraždil.
Daniel Camargo Barbosa zemřel rukou svého spoluvězně 13. listopadu 1994.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT