Jak to nejlepší nízkorozpočtové horory totálně natřely filmovým mega-projektům?
Co mají společného Na vlnách podivna plující Piráti z Karibiku, tří díly Avengerů a Liga spravedlnosti? Jde o sérii těch dosud nejnákladnějších filmů, s rozpočtem silně nad 300 mega v dolarech. Přihodit k nim klidně můžeme i Jáklovu vlhkou fantazii z temného středověku, šišku Jana Žižky, která je s 20 dolarovými mega zatím ta nejdražší „česká“.
Dohromady mají ještě něco společného: navzdory úctyhodné sumě nákladů to nejsou zrovna povedené trháky, ani kdovíjak kvalitní nebo zrovna extra výdělečné filmy. Velká paráda se přitom dá udělat za zlomek peněz, což velmi názorně demonstrují nízkorozpočtové horory.
Jdou po tobě!
Nevěříte? Stačí říct jen 3 slova: Noc-oživlých-mrtvol. Píše se rok 1968, a do kin jde biják, za nímž stojí George A. Romero. Je to komedie? Je to horor? Dá se tenhle kanibalistický zombie-pokus vůbec brát vážně? Dílo, které vzniklo i s post-produkcí za 114 000 dolarů, vydělalo jen ve Státech 12 milionů, a celosvětově 30 mega (tedy cca 263x víc, než stál film). V neumělosti se totiž skrývala esence hrůzy, z níž vyšeptalé zombie-ságy čerpají dodnes.
Motorovka je trendsetter
Na konci natáčení už Tobeho Hoopera nenáviděli všichni. Herci, celý filmový štáb, kdokoliv. Práce na nízkorozpočtově řešeném dílku, se zapáchajícím hnijícím masem na stole a mršinami všude okolo, se ve sluníčkem rozpáleném Texasu stala peklem. Jenže Texaský masakr motorovou pilou se stal gore-hitem. Za 80 000 dolarů (+ 60 000 post-produkce) tu vznikla nálož, která vydělala 30,1 milionu. A položila základ nejvýnosnější hororové franšízy vůbec.
Originální recept strachu
První Halloween stál 325 000 dolarů, a vznikal v průběhu 20 dnů natáčení. Nejdražší na něm bylo vytvoření iluze pochmurně teskného podzimu, ačkoliv se točilo na jaře v Kalifornii. Ano, listí na stromech se tu natíralo ručně. Jinak se tu ale s penězi nemrhalo, a výsledkem byl kasovní trhák za 70 milionů dolarů. A bezpočet navazujících pokračování, cross-overů a směsek.
Poklona a klobouček
Pokud vyloženě nepatříte k profesionálním voyerům, tedy security-šmírákům, nedá se počítat s tím, že byste pocítili chvění a vzrušení ze sledování záznamů bezpečnostních kamer. Oren Peli na tom postavil celý film. Aby ušetřil, natáčel u sebe doma, improvizoval a neutratil víc než 15 000 dolarů. Jeho Paranormal Activity bylo mezi horory tedy vskutku nízkorozpočtové, přitom vyneslo 197,8 milionu dolarů, tedy více než 13 000x víc.
Vele-výnosné dílo taky podnítilo asi 5 vele-neúspěšných pokračování. Jednička byl přitom horor, ze kterého si sedl na zadek i Steven Spielberg. A jestli vám vysmekne poklonu i tenhle strejda, tak to už ve světě filmu něco znamená.
Tisícovka na den
Ve výčtu samozřejmě nemůže chybět ani noční výprava odrostlých studentů-pubošů do lesa za starou čarodějnicí. Jasně, Záhada Blair Witch! Film má děravou logiku, mizerný scénář, prachbídné dialogy, je průhledný jako bulharská striptérka a z roztřesených záběrů kamery dost možná dostanete epileptický záchvat. Ale víte co? Jestli se rádi bojíte, je to príma. S náklady včetně post-produkce to režiséři/scenáristé Daniel Myrick a Eduardo Sánchez pořídili za 60 000 dolarů (tisícovku na den). A celé to vyneslo čtvrt miliardy.
Samozřejmě, že tržby z promítání nemusí být nutně za všech okolností tím největším ukazatelem kvality filmu. Ale jestli ten nejdražší natočený snímek (Piláti z Kalibiku) vydělají ani ne 2,5 krát tolik, co sami stáli, zatímco partička s kamerou bez stabilizace obrazu s přehledem trhne 4160x rozpočtu, o něčem to vypovídá. Známé tváře herců a CGI super-triky jsou fajn, ale bez děje a nápadu je to prostě šiška jak Žižka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Filmové destinace: když se pohádky točí na místech skutečných hororů
Nejděsivější hororové hry, u kterých vám bude tuhnout krev v žilách