Barefooting neboli chůze naboso. Co je dobré vědět, když chcete být bosochodcem?
Barefooting, barefoot walking nebo bosování. Pod těmito výrazy se skrývá tatáž činnost, která se v poslední době těší stále větší oblibě. Proč se chůze naboso stala novým trendem, jaké přináší benefity a není pro naše tělo spíše zdrojem zdravotního rizika?
Navzdory tomu, že žijeme v moderním světě plném technických vymožeností a pozoruhodných objevů, se mnozí z nás častěji vrací k přírodě a přirozenosti. Kromě toho, že stále více lidí dává přednost bio potravinám a znovu objevuje benefity vlastnoručně (nebo alespoň ekologicky) pěstovaných surovin, na popularitě získávají i další přírodní produkty. Ať už se jedná o kosmetiku bez chemických přísad či oblečení vyrobené z ekologických materiálů. Dnešní populace zkrátka v mnoha směrech upřednostňuje “návrat ke kořenům”, a to i při udržování fyzické kondice. Mezi to patří i takzvaná chůze naboso.
Návrat k přirozenosti
Ačkoliv můžeme téměř na každém rohu narazit na moderně vybavená fitcentra, velký boom zažívá přirozenost pohybu. Kromě otužování, běhání v terénu či plavání v otevřeném prostoru, se mezi stále oblíbenější formy pohybu řadí také barefooting neboli chůze naboso.
Chůze je pro člověka od nepaměti tím nejpřirozenějším pohybem a právě bosá chůze, která byla pro naše předky naprostou samozřejmostí, láká čím dál více lidí. Důvod je prostý. Mnoho z nás si totiž uvědomuje, že dokud chodil člověk naboso, byl pro něj zdravý vývoj chodidel, nohou i zad naprostou přirozeností.
Rizika bosé chůze
Bosá chůze je pro zdraví velice prospěšná věc. Ačkoli by měla být samozřejmostí od útlého věku, její praktikování však může pro někoho představovat určitá rizika. Zejména chodidlům, která nejsou příliš zvyklá na terén a dlouhodobé chození bez bot, by mohlo bosování způsobit šok.
Důležité je také důkladně zhodnotit, v jaké kondici vaše chodila jsou a nenutit se do bosování ve chvíli, kdy máte chodidlo poraněné nebo trpíte bolestí kotníků či kolenou. Stejně tak není chůze naboso příliš vhodná pro lidi trpící ortopedickými nebo neurologickými vadami. Se zvýšenou opatrností by pak měli s bosováním začínat diabetici, u kterých může být přítomna neuropatie dolních končetin.
Benefity bosé chůze
Lidské chodidlo je jedním z našich nejcitlivějších senzorických orgánů a má více nervových zakončení než dlaň. V chodidle se nachází 33 kloubů, 26 kostí a asi 200 000 nervových zakončení, díky nimž přenáší do posledního detailu všechny vjemy, které můžeme při chůzi pocítit. Správné fungování chodidel ovlivňuje fungování celého těla, a právě proto je vhodné své nohy pravidelně stimulovat. Každý vjem, který do chodidla přes různorodé povrchy vyšleme, blahodárně působí nejen na nohy, ale i na záda a celkové držení těla.
Při chůzi naboso se mění stereotyp a chůze se stává přirozenější, bez velkého tlaku na nášlap. Díky pár hodinám bosé chůze tak na sobě můžete pozorovat zlepšené dýchání, držení těla a dokonce i zkvalitnění spánku. Správná bosá chůze navíc aktivně podporuje posilování příčné i podélné nožní klenby, což je věc, kterou řada z nás kvůli špatnému výběru bot rozhodně potřebuje. Tvarované podrážky sice mají za úkol chránit chodidla před nárazy, ale často staví nohu do nepřirozené polohy, čímž způsobují otlaky, deformaci prstů či zborcení nožní klenby.
Jak začít s bosováním?
Pokud vás chůze naboso láká, a rozhodli jste se tento nový trend vyzkoušet na vlastní chodidla, je vhodné začít s bosováním zlehka. Zprvu choďte jen po kratších intervalech, které budete postupně prodlužovat. Ideální je i barefoot obuv, která respektuje anatomický tvar a funkce nohy, narozdíl od klasické obuvi. Určitě není vhodné zout v pátek odpoledne boty a obout je až v pondělí při odchodu do práce. Tak náhlá změna by způsobila vašim chodidlům šok a mohla by vést až k zánětu svalů.
Dbejte na to, abyste při chůzi naboso nevytáčeli chodidla, ale aby naopak směřovala rovně. Nášlap by měl být vedený přes patu, na malíkovou hranu a nakonec je důležitý došlap na palec. Barefooting je dobré si postupně zkoušet na různých površích, čímž snadno zjistíte, jestli vašemu tělu prospívá a dělá mu dobře. Pro bosou chůzi jsou nejvhodnější přírodní povrchy a terény, jako tráva a lesní stezky. Pokud tedy bydlíte na venkově, o příležitosti, kdy se budete moci vyzout z bot, určitě nebudete mít nouzi.
Ve městech může být bosování poněkud složitější a to zejména z důvodu jistých nástrah. Tvrdé povrchy (jako dlažební kostky či asfalt) nejsou pro začínajícího “bosochodce” příliš vhodné a kromě toho hrozí i větší pravděpodobnost, že se zraníte o střep či jiné předměty, nebo dokonce narazíte na psí dáreček, který nezodpovědný pejskař zapomněl po svém miláčkovi uklidit. Ideální pro vás tedy může být alternativa uměle vybudovaných chodníků pro bosou turistiku, které jsou udržované a zcela bezpečné.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Běh v zimě: Jde to. Ani trocha sněhu vás nezastaví