Vynález zkázy: Vynálezci, které zabil jejich vlastní výtvor
Pokrok se kupředu neubírá přímou cestou a každý výdobytek nové technologie bývá často zaplacen krví prvního objevitele.
První parní bicykl Sylvesteru Roperovi štěstí nepřinesl. Při rychlostní zkoušce se vyboural a zemřel. Zda na následky nehody, nebo na infarkt, nebylo z výsledků pitvy zřejmé. Jak překvapivě rychle jede elektrická motorka, vyzkoušel poprvé William Nelson z General Electric, když svůj vynález poprvé zkoušel, na dráze spadl a zabil se. Zakladatele automobilky Duesenberg sundal první vůz značky Duesenberg. A Francis Stanley nepřežil první jízdu svého motorového kolo-vozu. Vyboural se.
Chemie je drsná milenka
Marie Curie-Sklodowská dokázala nebezpečnost radioaktivity smolince tím nejnázornějším způsobem, a její skon na aplastickou anémii dělá za její kariérou nehezkou tečku. Arnold von Sochocky by se svou svítící barvou udělal díru do světa, kdyby nezemřel na nemoc z ozáření. I jeho barva totiž byla silně radioaktivní.
A díky Andreji Železňakovi taky od roku 1987 víme, jak vražedný umí být nervový plyn novičok. Stal se totiž necíleně jeho první lidskou obětí.
Objevitelé s ručením omezeným
Rotační tiskárna byla pro tištěné noviny revolučním objevem, ale první titulky byly psané krví. William Bullock, autor vynálezu, totiž do šroťáku kol strčil nohu, a po amputaci zemřel na gangrénu. Katastrofou skončil praktický pokus Johna Daye o vyzkoušení ponorné batysféry, a ze stejného důvodu pak selhal i experiment Horace Lawsona Hunleyho s ponorkou. V obou případech to šlo dobře dolů, ale nahoru už nikoliv. Byly to jednocestné ponory, spojené s krmením ryb.
Bez exploze není pokrok
Využít explozivního potenciálu zapáleného alkoholu může být rozumný nápad, ale musíte stát v bezpečné vzdálenosti. Max Valier, který roku 1930 testoval vynález alternativního pohonu pro raketu, tohle prosté pravidlo ke své škodě nedodržel.
Průraznou změnu v přepravě osob měl přinést i aerowagon ruského konstruktéra Abakovského. Aerodynamický vůz na kolejích, poháněný leteckým motorem. Bylo to rychlé, to ano. Ale nebrzdilo to. Do stanice Konečná při pokusu dopravil tvůrce kromě sebe i dalších 6 pasažérů.
Což je vzácně shodné i s Jeanem de Rozierem, průkopníkem balónového létání. Jak to vyjádřit? Když je to lehčí než vzduch, stoupá to. Jasný. Vodík je lehčí než vzduch. V pořádku. Vodík je extrémně hořlavý. Chyba… Tvrdý dopad pak charakterizoval i start/přistání létajícího auta Harryho Smolinskiho. S tím, že start a přistání od sebe dělily asi 2 vteřiny, a doprovázela exploze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Zrozeni z omylů: Vynálezy, které úspěšně změnily svůj původní potenciál