Socha svobody oslavila 130. narozeniny. Podívejte se na 17 zajímavostí, které jste o ní možná nevěděli!

Socha svobody byla slavnostně odhalena před 130 lety

U nás je datum 28. října nedílně spjato se vznikem samostatného československé státu (1918). Za Atlantikem je ovšem tento den spojen s jinou důležitou událostí. V roce 1886 zde totiž byla slavnostně odhalena legendární Socha svobody (Statue of Liberty). Tento monument, který stojí na ostrově Liberty u New Yorku, se postupně stal symbolem Ameriky a v roce 1984 byl navíc zapsán na seznam světového kulturního dědictví.

17 zajímavých faktů o Soše svobody

Neděste se, na následujících řádcích se nezaměříme na suchopárná fakta…

• 1. Ačkoli je to poměrně známý fakt, sluší se připomenout, že Socha svobody nevznikla ve Spojených státech amerických, ale ve Francii. Jednalo se totiž o dar přátelství a pomoci, kterou Země galského kohouta poskytla americký osadníkům v jejich boji za nezávislost.
• 2. Na Soše svobody pracovalo mnoho osobností.  Mezi nimi i jistý stavitel jménem Gustave Eiffel. Ano, jedná se o autora dalšího slavného monumentu, Eiffelovy věže. Ta přitom vznikala hned záhy, a to v letech 1887 až 1889.
• 3. Základ sochy je ze železa, které ale pokrývá měděný povrch silný pouze 2,4 mm. V roce 1886 se přitom jednalo o největší železnou konstrukci vůbec.
• 4. Mimochodem, Socha svobody byla z Francie do USA přepravena na lodi Isere ve formě 300 odlitků ve 214 bednách. Její kompletace následně trvala dlouhé čtyři měsíce.
• 5. Sama socha odkazuje k antické mytologii, protože reprezentuje římskou bohyni svobody Libertas. O její skutečné předloze tváře se přitom vedou spory. Zatímco podle jedněch se autor předlohy, sochař Frédéric Auguste Bartholdi, inspiroval obličejem své matky Charlotte, podle jiných byla její předlohou Isabella Eugenie Boyerová, tedy vdova po Isaaku Singerovi, známém výrobci šicích strojů.
• 6. Monument měří i se svým podstavcem úctyhodných 93 metrů. Jen paže držící pochodeň přitom dosahuje délky 12,8 metru!
• 7. Že se jedná o skutečně korpulentní dámu, dokazuje fakt, že váží 204 tun. Pro zajímavost – zhruba stejné hmotnosti dosahuje aktuálně největší zástupce živočišné říše, plejtvák obrovský.
• 8. Ačkoli má monument zelený odstín, takovou barvou původně neměl. Jedná se totiž o důsledek působení přirozených procesů (oxidace) na jeho měděný povrch. Výjimku představuje pochodeň, která byla při rekonstrukci v letech 1984 až 1986 pokryta 24karátovým zlatem.
• 9. Korunu tvoří sedm paprsků. Jimi má socha vyzařovat svobodu přes sedm moří na sedm kontinentů.
• 10. Původně šlo navštívit jak samotný ostrov, tak podstavec, korunu i pochodeň.
• 11. Pochodeň je ovšem pro veřejnost uzavřena již 100 let. 16. července 1916 totiž došlo na blízkém ostrově Black Tom k obrovskému výbuchu skladů munice, z nichž byli zásobováni spojenci USA za 1. světové války. Explozi měli na svědomí němečtí špióni. Kromě toho, že tento útok způsobil přímý vstup Spojených států do války, u samotné sochy poničil rameno s pochodní. Od té doby si ho prohlížejí už jen údržbáři.
• 12. Po teroristických útocích z 11. září 2001 byl ostrov Liberty uzavřen kompletně. K jeho znovuotevření sice došlo ještě v prosinci stejného roku, nicméně podstavec byl zpřístupněn veřejnosti až v roce 2004 a samotná socha až o pět let později. Navíc do koruny se aktuálně dostane pouze minimum návštěvníků a potřeba je tříměsíční rezervace vstupenek.
• 13. Pokud se přesto rozhodnete korunu navštívit, připravte se na to, že vás čeká 354 schodů! (Takže to chce před tím trénink, kámo.)
• 14. Opětovné uzavření čekalo sochu v roce 2012, a to v souvislosti s hurikánem Sandy. Otevřeníse dočkala až po roce.
• 15. Tento krok byl úplně pochopitelný, protože už jen za silného větru (okolo 80 km/h), pochodeň se vychyluje až o 13 cm!
• 16. Víme, že se Socha svobody ocitla v mnoha populárních filmech. Často ale dostala „na frak“. Ve známém filmu Planeta opic (1968) se právě díky jejím ostatkům hlavní hrdina dozvěděl, že je celou dobu na Zemi, a nikoli na cizí planetě. Mimoto byla socha zničena ve snímcích Den nezávislost (1996) a Den poté (2004).
• 17. Kromě turistů láká i sebevrahy. Pokusů o dobrovolné ukončení života zažila celou řadu. Jen dvěma skokanům se to ale „úspěšně podařilo“ (v roce 1929 a 1932).

Autor: Petr81

Neznámé a pozoruhodné drby o Eiffelovce

10 způsobů, nač využít ženskou!

Další galerie