Recenze REVENANT Zmrtvýchvstání – Nad rámec detaily, za pomstu medaili
Dobrodružné drama provázené napětím nad udílením zlatých sošek pomalu nahlodává naše kina stejně jako ve filmu neutuchající mráz hlavního herce. Leonardo DiCaprio pod vedením vyzdvihovaného režiséra oscarového Birdmana zápolí o holý život i konečné dosažení vytouženého ocenění.
Čemu budete čelit
Neustále hrozící nebezpečí, pevné rodinné pouto, osudové zranění a nepřekonatelná vůle přežít na cestě za pomstou. Taková je hrubá evoluce dramatického příběhu inspirovaného skutečnými událostmi podle novely Michaela Punkeho. Ve snímku jsme přeneseni do první poloviny 19. století, kde v nezmapované americké divočině zkušený lovec Hugh Glass (Leonardo DiCaprio) se svým míšeneckým synem Hawkem provází skupinu lovců kožešin na nepřátelském území divošských indiánů. Potom, co je kmen Reevejů napadne ve vlastním táboře, jsou nuceni své stanovisko i velkou část kořisti opustit a vydat se na útěk do daleké opevněné osady. Při cestě je na svém průzkumu naneštěstí Glass napaden divokou medvědicí chránicí svá mláďata a kapitán Henry (Domhnall Gleeson) je pod tlakem donucen nechat svého zraněného kolegu v závěsu, s pouhou ochranou dobrovolníků syna Hawka, mladíka Bridgera a ziskuchtivého Johna Fitzeralda (Tom Hardy). Prachmizerný vývoj situace nakonec přinutí Fitzeralda ke krajnímu opatření, při němž však zabije namísto Glasse jeho syna Hawka. Bridgera ukonejší lží a břímě v podobě nahrubo pohřbeného, avšak stále živého lovce a stopaře nechávají za sebou. Glass ale při pohledu na svého mrtvého syna chytí druhý dech, který jen tak neztratí a vydává se ničím neohrožený na cestu pomsty.
Osudový útok medvědice
První chyba: absurdita… následuje zmatek
A v tom je první háček zdánlivě bezchybného, přeceňovaného díla. Celé se to tváří tak neuvěřitelně realisticky, až je to ve výsledku hrubě nereálné. DiCaprio zmítaný grizzlym jako hadrový panák a přeživší svá četná brutální zranění způsobená následkem útoku divokého zvířete – budiž. Natočit ale všechny ty divoké příhody, které následovaly spolu s přebíhající mrazem po zádech, to chtělo odvahu a také smíření se s vyvstalým pohádkovým nádechem filmu. K tomu také spějí další události, které se odehrávají současně s plynoucím příběhem nemrtvého lovce s nepřekonatelnou vůlí pomstít svoji krev. Dohromady se nám tak pomotá více dějových linií, což je dobře, protože samotná dlouhá výprava Glasse pustinou s krajními opatřeními i tak nezaměstná diváka na více jak dvě hodiny dlouhou stopáž. Bohužel, Alejandro González Iñárritu jakýmsi magickým způsobem dospěl k rozhodnutí, že sem tam proloží dějovou linii také flashbacky lovcových vzpomínek na mrtvou ženu a to, jak přišel ke svému synovi. Dobře, je to vysvětlující, tajemné ale v roztrhaných částech občas i zmatečné a prudérní. Běžný divák nemusí tuto uměleckou vsuvku příliš ocenit, snad to alespoň prospěje Leonardovi.
No kam byste si tohle zařadili?
Leo to zvládl, Hardyho postava má ale navrch
Tak jsme se tedy dostali k velikému herci. Byl jeho výkon konečně takový, aby si o něm většina kritiků při udílení cen pomyslelo také to, že je oscarový? Pakliže od sebe odlepíte návrh postavy a ztvárnění postavy, pak ano. V momentech, kdy měl DiCaprio něco zahrát, tak to něco zahrál. Ať už šlo o běžný zadumaný, přesvědčený, zkušený, ale také hluboce emočně zasazený výraz, všechno obsáhl dokonale. Charakter jako takový je ale značně nerozvinutý. Než si stihnete zvyknout na jeho stoický přístup a lásku k synovi, už je najednou v bolestech a následně naprosto pohlcený pomstou. Hardyho Fitzerald má na druhou stranu všechny Glassovi kvality, a něco navíc – jako postava je ucelený a komplexní. Zvažuje, filozofuje, ke vzpomínání nepotřebuje flashbacky. Jako záporák i jako člověk je dokonale přirozený a přesvědčivý. To už ale není na hercích, jaký dostanou prostor, a co ve filmu mají dělat. Herci obstarávají pouze to, JAK to udělají.
Kapitán Henry a John Fitzerald při střetu
V detailech budete spokojení, ale…
Právě to „jak“, a také „co všechno“ ovšem výborně zachytila Lubezkiho bezchybná kamera. Direktivu nad ní samozřejmě držel veliký Iñárritu a v tomto ohledu se této dvojici nedá vytknout nic. Lidské emoce, krásu přírody v kontrastu s její i lidskou krutostí dokázali zachytit dokonale a naráz tak, že i při opomenutí další stovky přihlížejících lidí v kině nejste ve svém filmovém prožitku nikdy sami. V tom je REVENANT Zmrtvýchvstání unikátní a v detailech prostě bezchybný. Dokonalostí oplývá i dramatická hudba v perfektní harmonii s obrazem a ničím rušící, pouze umocňující dojem z toho, co je před vámi. Když před sebou necháte film pozvolna plynout, mimo okrajovou absurditu nemožných situací budete spokojeni. To však zvládne otřást celkový rámec díla, který je prostě až moc roztřesený. Tak alespoň doufejte, že Glassova ruka se nebude ve finální chvíli třást, pokud k ní dojde.
Jaký jste měli z filmu dojem vy?
Autor: Jan Marek
Děkujeme síti kin Premiercinemas za spolupráci a všechny tímto zveme do kina!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Recenze Star Wars: Síla se probouzí – Fiasko se nekoná, ale…