Puch a politika. Jak zápach a znechucení ovlivňují naše volby? Budete překvapeni!
Že vám politika nevoní? To, jak vnímáme nepříjemné pachy, totiž hluboce souvisí s našimi instinkty, a v konečném důsledku i politickými preferencemi. Alespoň tak soudí výzkumníci Stockholmské univerzity. Pokud ve vás intenzivní tělesný odér vyvolává silné znechucení, máte prý vnitřní tendenci k volbě konzervativních politiků a podpoře autoritářských režimů.
Prakticky v každých volbách máme snahu zdůvodnit své rozhodnutí komplikovanou vnitřní logikou. Říkáme, že je pro nás důležitý představený program politických stran, dosavadní minulost a dosažené výsledky, vystupování jejich představitelů na veřejnosti. Jenže pozor: to, co nakonec rozhodne náš vnitřní souboj mezi dvěma favority, je často naše nelogické podvědomí. Velmi podstatným faktorem naší volby je, jaký pach, ať už domnělý nebo skutečný, si ke konkrétním politikům dokážeme přiřadit.
Znechucení nás táhne doprava
Na to, že ve volbách něco nevoní, upozornil už v roce 2014 profesor psychologie univerzity v Torotntu, Yoel Inbar. Experimentálně zjistil, že voliči, kteří se dají relativně snadno znechutit, vykazují větší příklon k pravicově směrovaným ideologiím. Jakým způsobem to zkoumal? Zkombinoval dohromady dva testy: jeden vcelku fádní průzkum politických preferencí, a druhý doslova naplněný nechutnými obrázky. Ústřední roli v něm hrály znečištěné toalety, neměněné spodní prádlo a lepkavá špína na rukou.
Výsledek? Po zhlédnutí expresivních obrázků se politické preference lidských pokusných králíků výrazně posunuly doprava. Statistická chyba? „Myslím, že je v tom kus prehistorické biologie,“ vysvětloval tehdy Inbar. „Máme ve svém podvědomí hluboce zakořeněné chování, které nám brání vystavit se rizikovým situacím. Proto podvědomě nechceme přijít do kontaktu se špínou, nemocemi, znečištěným nebo zapáchajícím prostředím. Pokud si někoho s takovými prvky spojíme, stane se pro nás méně přijatelný. A možná pak začneme preferovat ty, kteří „udělají pořádek“.“
Ideologie, za kterou stojí zápach
Na tento zajímavý poznatek pak loni úspěšně navázali psychologové ze Stockholmu. „Všimli jsme si, že existuje velmi silná vazba mezi tím, jak silně nás odpuzuje nějaký zápach, a jak mocně nás přitahují autoritativní vůdci,“ říká Jonas Olofsson, vedoucí týmu stockholmských psychologů. Teoreticky se tak dá říct, že politici snažící se udržet nejrůznější rizikové skupiny obyvatel „na svých místech a zbytečně nevířit vzduch“, získají hlasy voličů, kteří jsou citliví na zápach. Je to ale opravdu tak jednoznačné?
„Pokud někdo přijde se silně konzervativním návrhem, který by například zamezil širšímu kontaktu mezi lidmi různých etnik a tím pádem i míšení rozmanitých tělesných odérů, nabízí tím vlastně přijatelnější variantu podvědomí voličů,“ uvádí Olofsson. „To, co je cizí a nové, je pro naše podvědomí potenciálně nebezpečné, a proto nám nevoní.“ Výzkumníci to otestovali ve dnech předcházejících americkým prezidentským volbám. Voličům, kteří jim nejprve objasnili své politické preference, dali očichat desítky vzorků různých pachů.
Muž, který udělá Ameriku čistou a voňavou
Pachové stopy pocházely jednak od samotných účastníků experimentu (lidí odlišné barvy pleti, vyznání, politických preferencí) doplněné o vzorky intenzivního zápachu moči a koncentrátu lidského potu. Respondenti nezávisle hodnotili jejich intenzitu, tedy to, jak silně na ně odér působil. Ve výsledku se ukázalo, že ti, u kterých cizí tělesné pachy vyvolávaly výraznou reakci znechucení, patřili ke konzervativním voličům Donalda Trumpa.
Ten se přitom v průběhu celé kampaně prezentoval jako muž, který zbaví Spojené státy „cizorodých elementů“, například nelegálních imigrantů. Konzervativním voličům v USA dnes možná nevoní Trump, ale jeho pravicovou politikou je „čištění“. Tedy něco, co jejich podvědomí vítá.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: