Pouštění žilou a další lékařské přehmaty
Chybami se člověk učí. To samé platí logicky pro celé lidstvo. A tak je minulost doslova napěchovaná různými mýty a omyly. Podívejme se, čemu všemu dříve věřila veřejnost i vyhlášené lékařské kapacity.
Jedním z nejrozšířenějších lékařských zákroků v minulosti bylo tzv. pouštění žilou. Již od antiky se totiž věřilo, že většina chorob je výsledkem převahy některé ze čtyř základních tělesných tekutin (krev, žluč, černá žluč a sliz). Doktor tak člověka nařízl a nechal odtéct něco krve. Tím měla být nastolena vnitřní rovnováha a pacient se měl začít uzdravovat. Asi netřeba dodávat, že tahle procedura drtivé většině (jsou výjimky – např. hypertenze) nemocných spíše přitížila.
Je hysterická? Tak jí to udělej!
Během viktoriánské éry (1837-1901) se v rámci medicíny zrodila dnes už neexistující (alespoň v medicíně) diagnóza týkající se výhradně žen: ženská hysterie. Ta zahrnovala celou řadu symptomů, od nechutenství, vodnatosti či nespavosti, až podrážděnost a ztrátu chuti k sexu. Právě z posledního příznaku vycházela vskutku neortodoxní dobová léčba hysterie: ta zahrnovala pravidelné týdenní „pánevní masáže“, během nichž doktor manuálně stimuloval pohlavní orgány pacientek s cílem dovézt je k orgazmu.
Byla to fuška a tak v roce 1873 přišli s prvním elektromechanickým vibrátorem. Vibrátory pak byly dlouho určeny jen lékařům k výkonům oněch „pánevních masáží“. To se někdo měl, takhle se láká na medicínu!
Těhotenské testy vylepšily myši (a králíci)
Už od dávných dob chtěly ženy a jejich partneři po styku vědět, jestli z jejich špásu vznikne nový život. Těhotenské testy proto mají velmi dlouhou tradici. Řada z je přitom velmi bizarních. Například ve starověkém Řecku a Egyptě se ženy vymočily na pytle s pšenicí a ječmenem. Pokud pak vyklíčil určitý druh zrní, měla žena být těhotná. Hippokrates zase navrhoval, aby si žena před spaním dala med smíchaný s vodou. Pokud pak dostala křeče do břicha, byla v tom.
Podobných nesmyslů je historie plná. Zásadní přelom nastal až v roce 1927, kdy němečtí gynekologové Selmar Aschheim a Bernard Zondek přišli se zjištěním, že se během těhotenství v těle ženy produkuje choriogonadotropin (jinak také glykoproteinový hormon neboli hCG). Ten je nejdříve zjistitelný v krvi a po zhruba 12 dnech od oplodnění vajíčka také v moči. Vědci proto vstříkli moc ženy do těla myších samiček a o pár dní později zkoumali, zda se u nich zvětšily vaječníky. Pokud ano, byla žena těhotná.
Z původního myšího testu vycházela i jeho vylepšená verze z roku 1931 (autory byli američané Maurice Harold Friedman a Maxwell Edward Lapham), která využívala samičky králíka. Rozšířeným omylem je, že pokud králík zemřel, byla žena těhotná. Ten však zemřel vždy, neboť bylo třeba jej pitvat kvůli zkoumání vaječníků. Dnes už naštěstí nikoho zabíjet nemusíme, také moderní těhotenské testy ovšem vycházejí z ověřování přítomnosti hCG v moči.
Dítě zlobí? Něco ho bolí? Řve? Zfetujte ho!
Zatímco dnes nezbývá, než se obrnit zlatou trpělivostí, v 19. a 20. století měli na uklidnění dětí jinačí páky. Například takový Uklidňující sirup paní Winslowové (Mrs. Winslow´s soothing syrup), který byl na americký trhu uveden někdy v roce 1849. Problém přitom nespočíval v tom, že by nefungoval, naopak, fungoval až příliš dobře. Mnoho dětí uklidnil natolik, že usnuly na věčnost. Při pohledu na složení se přitom není čemu divit: morfin, opium, kalcinovaná soda a amoniaková voda. Tenhle dryák byl opravdu účinný. Během let si sice vysloužil přezdívku „zabiják miminek“, ale stejně nebyl z prodeje stažen až do roku 1930.
Jelikož si morfin už koncem 19. století získával poměrně špatnou pověst, začala známá německá společnost Bayer experimentovat s diacetylmorfinem. Tento polosyntetický opioid začala prodávat pod názvem, pod kterým jej zná většina z nás: heroin. Reklama říkala, že jde o ideální nenávykový prostředek na uklidnění vhodný také pro nejmenší. Až později se zjistilo, že heroin v těle stejně metabolizuje na morfin. Herák od Bayeru byl k dostání v letech 1898 až 1910.
Uff, ještě, že už žijeme v moderní době…
Napadají vás další lékařské přešlapy z historie? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem!
Autor: Pseudofilosof
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Seznamte se s nejsmrtelnější kulkou světa