Novodobí Robinsoni přečkali nemožné, co je zachránilo?
Jsou lidé, kteří přečkali neuvěřitelné útrapy odříznuti na člunech, lodích nebo na sněhu či ve vracích letadel. Jsou to neuvěřitelné příběhy, které ukazují, že lidská vůle po přežití je všemocná.
Možná jste zaznamenali případ rybáře Salvadora Alvarengy, kterého v únoru roku 2014 našli na břehu na Marshallových ostrovech. Připlul tam po té, co strávil 13 měsíců v malém laminátovém člunu. Původně to měl být jednodenní výlet na lov ryb, ale pak se mu porouchal motor a Alvarenga skončil uprostřed moře unášený mořskými proudy. Nebyl sám, na lodi s sebou měl patnáctiletého kluka Ezequiela Cordobu. Oba dva trosečníci se živili jen dešťovou vodou a syrovými mořskými ptáky a rybami, které se jim podařilo občas chytit. Příbuzní Cordoby ovšem Alvarenga podezřívají, že se živil také jejich Ezequielem, protože ten cestu nepřežil. Alvarenga tvrdil, že Cordoba zemřel hlady a nakonec musel jeho mrtvé tělo hodit do vody, ale příbuzní si myslí, že si s ním spíš vylepšil jídelníček. Ať je pravda jakákoliv, Alvarenga dokázal téměř nemožné, třináct měsíců bez zásob na laminátové loďce uprostřed oceánu, to je opravdu nadlidský výkon. I kdyby u toho snědl svého mrtvého druha, těžko by mu to mohl někdo vyčítat.
Zamperini přežil peklo
Ve člunu skončil za druhé světové války také pilot bombardéru Louis Zamperini společně se dvěma členy posádky. I oni neměli prakticky žádné zásoby, jenže na moři strávili „jen“ 47 dní. I tak jeden z nich zemřel a Zamperini a Phillips byli zcela na pokraji sil, když je vytáhli z vody. Přežili útok velkého žraloka, ohromnou bouři a navíc jim člun prostřílel japonský stíhač. Podařilo se jim sníst syrového racka, jeho maso ale bylo nepoživatelné, tak na něj chytali ryby. Jejich utrpení ale neskončilo. Našli je Japonci a ti, jak známo se se zajatci vůbec nemazlili. Ostatně o hrozivém utrpení, kterým Zamperini prošel, natočila loni Angelina Jolie celovečerní film Nezlomný. Moc se sice z filmařského hlediska nepovedl, ale příběh převyprávěl věrně.
Hrůza v Andách
Drsné bylo také ztroskotání dopravního letadla v Andách v říjnu 1972. Rugbysté a studenti přežili havárii, ale byli odříznutí od civilizace a pátrací týmy je v horách nemohli najít. Dva měsíce živořili ve vraku letadla vysoko v horách. Pojídali své mrtvé druhy a nakonec ze zoufalství vypravili tři nejsilnější muže, aby našli pomoc. Dvěma se to po desetidenním putování podařilo, když došli až do Chile. I jejich neuvěřitelná epopej se dočkala zfilmování.
Půl roku ve vraku letadla v -35 stupních
A ještě jednou sníh a led a ztroskotání letadla. Za druhé světové války ztroskotal v Grónsku americký bombardér B-17. Celá posádka přežila, ale neměla k jídlu a pití vůbec nic. Venku bylo -35 stupňů pod nulou. Všichni byli zranění. Trvalo tři týdny, než jim ze vzduchu shodili zásoby a teplé oblečení. A trvalo půl roku, než se je podařilo dostat do bezpečí. Dva zemřeli. Další přišel o nohy.
Vůle přežít je rozhodující
Podobných příběhů s dobrým i horším koncem je celá řada. Odborníci se shodují, že přežití v podobných situacích záleží na mnoha faktorech. Samozřejmě prvním jsou vnější podmínky, do kterých se člověk dostane. Co má k dispozici, jaké je počasí, atd. Pak záleží na fyzické kondici, zdraví, případných zraněních. Podstatná je také určitá zručnost nebo šikovnost, zkrátka to, co si člověk dokáže s omezenými zdroji opatřit. Zda dokáže lovit, založit oheň, opravit porouchanou vysílačku atd. A pak je zde určitý X – faktor. Tím je vůle k životu, touha po přežití. Mnoho lidí v extrémních situacích zahyne, protože to prostě vzdá. Nemá vůli bojovat. Zamperini byl na člunu společně se dvěma dalšími letci. Ten, který zemřel, byl paradoxně téměř nezraněn, navíc jim během první noci v záchvatu paniky snědl téměř veškeré zásoby čokolády. Měl tedy nejlepší výchozí podmínky. Jenže od počátku byl v depresi a neustále opakoval, že zemřou. O svůj osud nebojoval a tak nakonec zemřel. Vůle k životu je zkrátka nejdůležitějším faktorem, bez něj ty ostatní prostě nestačí. Hlavní tedy je, nikdy to nevzdat.
Autor: Snaut
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Na námořní piráty můžete narazit i dnes a ne jen v Somálsku. Kam raději nejezdit?