Nejsme ve vesmíru sami! Tohle vás přesvědčí!
Myslíte, že jsme ve vesmíru sami? Nevěříte na ufony, protože jsou to jen výmysly ze sci-fi románů a filmů? To se možná pletete. Proč je pravděpodobné, že je ve vesmíru další civilizace?
Představě zelených mužíků v létajících talířích se nejspíš každý vysměje. Podoba mimozemšťanů, která se většině z nás při vyslovení tohoto slova vybaví, nejspíš nebude to pravé, jak by asi případný emzák vypadal. Nějaký život být ve vesmíru ale musí. Jakto? Nepřinášíme žádnou novou studii, jen zamyšlení, proč je skoro jisté, že je někde ve vesmíru jiná civilizace.
Tisíce a tisíce galaxií
Dnes máme dobře zmapovanou naší sluneční soustavu, tedy osm planet, které obíhají kolem slunce. Pluto už od roku 2006 nepočítáme, protože se vyskytuje v oblasti podobně velkých těles a titul planety mu byl po 76 letech odebrán. Nejvzdálenější Neptun je tedy 4 498 252 900 km. Takovou vzdálenost si nelze ani představit. Stejně jako to, že plynné planety jako Saturn nebo Uran jsou několikanásobně větší, než Země. V „našem“ vesmíru je to jediná obyvatelná planeta. Je tu voda, pevnina a kyslík, který dýcháme. Díky Hubblově teleskopu ale víme, že jsou ve vesmíru další tisíce galaxií, jako je ta naše nebo i větší. Jsou vzdálené mnohdy i miliardy světelných let, takže i kdybychom uměli cestovat vesmírem, letěli bychom tam několik generací. Bylo by naivní myslet si, že žádná z těch milionů planet není stejná, jako ta naše, tedy že nemá podmínky pro výskyt „nějaké“ formy života.
Setkání s mimozemšťany je nemožné
Představme si, že je to pravda. Vesmír je obrovský a někde existují planety, kde se vyskytuje civilizace. Dnes umíme vyslat kódovaný signál, který se šíří vesmírem a je možné ho zachytit. Jenže ten signál by ke vzdálené planetě letěl tak dlouho, že už mezitím celé lidstvo zanikne! Nebo naopak dorazí a civilizace na druhé straně ještě nebude ve fázi vývoje, kdy by ho mohla rozluštit, protože právě budou v době kamenné. Pouhé dva tisíce let datujeme náš letopočet, ale Země je přitom stará 4,54 miliardy let. Jsme tedy opravdu jen takovou vyrážkou, která se na Zemi rozrostla. I s vynálezem fúzního pohonu, který je zatím teoretický a je v nedohlednu, by bylo cestování na vzdálené planety záležitostí mnoha let. Museli bychom umět skočit do hyperprostoru, jako ve všech vesmírných sci-fi.
Představa budoucnosti, plné androidů, kosmických lodí a kolonizovaných planet je naprosto vzdálená a nepravděpodobná. Stejně jako to, že nás někdy napadnou mimozemšťané. Ani oni totiž nebudou mít prostředky, jak k nám doletět.
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kde jsou hranice vesmíru? Věda to samozřejmě ví…