Naučte se říkat „ne“ – do čeho se vyplatí investovat čas? A kam naopak ani omylem?
Jo, udělám to, není problém. Tohle často řeknete, i když se vám do toho nechce, nebo dokonce i když to problém skutečně je. Ale takhle to přece být nemusí… Jak rozeznat adekvátní požadavky od zbytečného pruzení?
Určitě to znáte sami. Často někomu odkývete úplnou blbost, a pak se jen divíte, k čemu jste se to upsali. Všelijací obchodníci a podvodníci mají nátlakové metody dobře zvládnuté, ale podobná nebezpečí hrozí i od vašich kolegů či dokonce rodiny. Všichni neustále něco chtějí, a pokud je nedokážete adekvátně odmítat, nestihnete vůbec nic. Přinášíme pár technik, jak se se záludnými nástrahami okolí vyrovnat a udržet si zdravý rozum.
Stanovte si cíl
Zamyslete se nad tím, co skutečně chcete v životě dělat. Co je vaše poslání? V čem jste lepší než kdokoli jiný? A co vás baví a vnitřně naplňuje? Pokud to v tuhle chvíli nevíte, dopřejte si trochu času a promyslete to. Nemusí se jednat o rozhodnutí na celý život, ale vytyčit si jeho základní směřování bude dobré i pro vás. A pak se můžete zamýšlet, jestli každý dílčí úkol či nabídka s tímto vaším cílem souvisí, či nikoli. Přímější indikátor toho, jestli má smysl se takovou činností zabývat, už asi nevymyslíte…
Krásným příkladem je nedávný film Hacksaw Ridge. Mel Gibson natočil válečné drama, které pojednává přesně o tomhle problému. Hlavní hrdina je pacifista, nesnáší zbraně a násilí, přesto narukuje do armády jako zdravotník, protože to cítí jako svou povinnost. A taky protože je v tom dobrý a může světu pomoct. Přestože si musí od všech zelených hlav vyslechnout spoustu nadávek, nezradí své ideály a nezačne zabíjet lidi. Jednoduše ví, co je jeho cílem, posláním, smyslem života – nazvěte si to jakkoli. Stejně tak ví, že se od tohoto cíle nesmí odchýlit, jinak ztratí sám sebe. A to je prostě horší než ztratit lásku, přátele a dokonce i vlastní život…
To teda jo!
Jedna metoda radí, abyste si všímali své reakce na jakýkoli požadavek zvenčí. Nemusíte se totiž držet jen v rovině “ano-ne”, nýbrž se zaměřit i na to, jak moc “ano”, či “ne”. Pokud jste totiž na nějaký požadavek připraveni odpovědět prostým “dobře”, nedělejte to. Naopak pokud vás ona příležitost zaujme a chce se vám říct “sakra, jasně!”, měli byste do téhle aktivity jít. Je ta nabídka práce z minulého týdne, kterou jste obdrželi, finančně zajímavá a jedná se o kariérní posun? Pokud ji zvažujete, tak asi ano. Ale když jste radostí bez sebe z představy, že byste v práci raději skončili a raději pár měsíců cestovali, měli byste tohle nadšení poslechnout a vyrazit. Máločeho budete litovat víc než nevyužitých příležitostí.
Jdete k podstatě?
Existuje i rozdělení na takzvané esencialisty a ne-esencialisty. Ještě to možná nevíte, ale chcete být esencialistou. Ten totiž dokáže odlišit zrno od plev a koncentrovat se na několik klíčových úkolů, které korespondují s jeho směřováním. V důsledku toho naprostou většinu přicházejících podnětů odmítá. Oproti tomu ne-esencialista svůj cíl nezná nebo ho nedokáže naplňovat. Vše proto odsouhlasí a je ochoten se vrhnout do řady zbytečných aktivit s očekáváním, že povedou k něčemu smysluplnému. Takhle to ale často nefunguje, a pokud dokážete najít svůj smysl sami v sobě namísto bezradného pátrání po svém okolí, ušetříte spoustu času a sil.
https://www.youtube.com/watch?v=oVoXG9VeD0E
Síla zaměření
Nezapomeňte, jak je důležité lidi a jejich požadavky odmítat. Nemusíte být za každou cenu šťastný a obětavý hoch pro všechno, myslete taky na sebe. Odmítáním zbytečných úkolů nezískáte čas jen na plnění toho, co se vám doopravdy chce, ale také prostor pro přijímání podnětů nových, které vás skutečně zaujmou. Spoustu drobností byste sice zvládli levou zadní a stály by vás jenom chvilku času, ale to není ten hlavní problém – hlavně totiž musíte svou mysl zatěžovat množstvím pitomostí, které vás odvádějí od vašich cílů. A to není dobré brát na lehkou váhu.
Představte si, že se z dobré vůle nabídnete na mytí nádobí v práci. Jednou dvakrát po někom umyjete talířek, on vám poděkuje a zdánlivě je všechno v pořádku. Časem si ale lidé zvyknou, že tohle děláte a budou to brát jako samozřejmost. A vy budete v hodně těžké pozici – buď se na nádobí vykašlete a budete za toho špatného, anebo po nějaké době zjistíte, že vám tahle zbytečnost denně spolkne docela hodně času a vy nestíháte svoji práci. Je to samozřejmě extrém, ale dejte si na požadavky druhých pozor. Ne nadarmo se říká: „Podej čertovi prst, vezme si celou ruku!“
Jak často jste schopni “ano” a “ne” vy? Máte pocit, že vám zmíněné triky můžou pomoci? Nebo máte lepší? Napište nám pod článek!
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Naučte se porozumět ženské řeči