Legendární místa „za totáče“. Kam chodily pařit předchozí generace?

Pořádnej rokec

Koncem 60. let se centrem tvrdé muziky staly Vršovice. Mezi lety 1967 a 1969 tam totiž fungoval New Club, kde řádili tehdejší rockeři a bigbíťáci. Nedávno zesnulý Radim Hladík se svým Blue Effectem, Vladimír Mišík, Michal Prokop, to byla jen některá jména, která dokázala uvolněnou mládež roztančit. Zpěv převážně v angličtině i nekompromisní kytary, to byly hlavní devizy u nás tehdy přece jen nepříliš známých hudebních žánrů.

Ke konci fungování klubu byl natočen dokument Kdopak by se beatu bál, který jasně ukazuje, že se v prostředí podniku sešla skutečná kvalita. Po okupaci však neměla nová garnitura s takovou západní hudbou slitování, klub byl uzavřen a hudební esa upadla v nemilost. Stejně jako v jiných oblastech, i vývoj tuzemské rockové hudby tak byl na řadu let pozastaven.

Divadlo opředené mýty

No dobře, v divadle se asi tak dobře nezapařilo, ale aura kolem Semaforu trvá vlastně dodnes. Tohle divadlo sídlící přímo v srdci Prahy na Václavském náměstí bylo založeno koncem 50. let a v následující dekádě se stalo jedním z center pražského alternativního života. O Jiřím Suchém a Jiřím Šlitrovi jste určitě slyšeli, stejně jako o spoustě jejich nekonvenčních songů v neobvyklých aranžích, které příjemně ozvláštňovaly hudební vody šedesátek.

Jenže kolem Semaforu se motala celá kulturní elita té doby. Semafor byl totiž zkratkou ze slov Sedm malých forem, což vyjadřovalo náklonnost k řadě druhů umění – tanec, poezie, film a další, Semafor se prostě nebránil ničemu. Proto se jednalo o velmi progresivní uskupení sdružující desítky zajímavých umělců napříč obory. Posuďte sami – Waldemar Matuška, Miroslav Horníček, Miloš Kopecký, Miloslav Šimek a Jiří Grossmann a další umělecké duše pokrývající téměř všechny umění. Skutečně inspirativní prostředí!

Za tancem k Vltavě

U Štefánikova mostu bývala kavárna Vltava, kde se scházeli intelektuálové konce 60. let. Konkrétně se jednalo o vysokoškoláky, kteří kolem čtvrté páté odpoledne chodili na takzvané čaje. Oblíbený anglický nápoj se ale nepil, jednalo se totiž o tancovačky! Krásní mladí chytrolíni se párovali o sto šest a do toho jim hráli ti nejpovolanější – kariéru zde začínal třeba Karel Gott a své si tu odzpíval i Waldemar Matuška. Kavárna už dnes sice nefunguje, ale v pamětech milovníků nostalgie stále přežívá.

Pamatujete na nějaká podobná místa, která za minulého režimu formovala společnost? Zavzpomínejte si s námi v komentářích!

Autor: Rimsy

3 hodně děsivá místa v Česku. Kde není hlavně v noci bezpečno?

Galerie: Místa, která dokazují, že Země je nebeským rájem (15 fotek)

Další galerie