IG Nobelovy ceny aneb Které výzkumy jsou nejzbytečnější?
Alfred Nobel se rok co rok trochu obrátí v hrobě, a to zrovna když se udělují ceny za nejpodivnější vědecké výzkumy. Proč? A o co se vlastně jedná? Čtěte dál.
Že největší kapacity ve svých oborech dostávají každoročně Nobelovu cenu, to je všeobecně známé. Ale že jméno vynálezce dynamitu, Alfreda Nobela, můžeme najít také u podobného ocenění, které už tak dobrou pověst nemá, to možná nevíte. Takzvané Ig Nobelovy ceny jsou udělovány za zbytečné či triviální výzkumy, které v daném roce vědecká obec vyplodila.
Zní to jako vtip? Tahle akce se náhodou bere dost vážně. O oceněných rozhoduje porota, která je složená ze skutečných laureátů Nobelovy ceny. A slavnostní ceremoniál se pak odehrává na slavné Harvardově univerzitě.
A proč zrovna “Ig Nobelova cena”? Název je odvozen od fiktivního Nobelova bratra Ignáce. Cena se uděluje od roku 1991, takže před pár týdny jsme mohli slavit už jubilejní 25. verzi téhle bizarní přehlídky vědeckého pokroku.
Skutečně převratné objevy
Jakými zásadními objevy nás ocenění vědci ohromili? Podívejte se na několik příkladů:
- Britští vědci v roce 2013 zjistili, že čím déle kráva leží, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že si brzy stoupne. Bohužel se však nedá následně předpokládat, za jak dlouho si kráva bude chtít opět lehnout. Zde ještě musíme chvilku počkat, než nám věda na tuhle provokativní otázku odpoví.
- Španělský lingvistický tým přišel roku 2007 s výzkumem, který zcela změnil náš pohled na krysy. Podle výsledků studie totiž krysy nedokáží rozeznat pozpátku slyšenou japonštinu od pozpátku slyšené nizozemštiny. No věřili byste tomu?
- Když jste venku slyšeli datla, jak zarputile buší do stromu, báli jste se někdy o jeho zdraví? Nejste sami, američtí ornitologové v roce 2006 zkoumali, zdali datly při jejich neustálé šichtě nebolí hlava. A přišli s uklidňující odpovědí – nebolí.
- Také nesnášíte zloděje aut? Ig Nobelovu cenu za mír si roku 1998 odnesli jihoafričtí vynálezci, kteří přišli s převratným řešením, jak humánně a přitom účinně odradit každého zloděje. Plamenomet. Ano, přesně tak. Jakmile bezpečnostní systém zaznamená pokus o vloupání do vozidla, aktivuje malé plamenomety instalované po stranách podvozku. Ty dokážou pořádně polechtit zlodějovy holeně, takže pokus o krádež si příště určitě rozmyslí.
- Před deseti lety se objevil také jeden překvapivě užitečný vynález – budík, který ve stanovený čas začne ječet a navíc je na kolečkách, takže odjíždí pryč z místnosti a co nejdál po celém bytě. A schovává se pod skříněmi. Geniálně otravné, ale pro chronické ponocovače nutnost! Podívejte se i na bizarní reklamu na výsledný produkt:
Česká stopa
Ano, opět máme další důvod být hrdí na svůj původ – mezi loňskými laureáty se totiž objevili hned dva Češi! Sice jako součást mezinárodních výzkumných týmů, ale i to se počítá. A s čím se české hlavičky vytasily tentokrát? Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová zkoumali, zdali majitelé koček mají větší psychické problémy. A prý opravdu ano – obzvláště ženy, které vlastní kočku, mají vyšší výskyt deprese. Nebezpeční domácí mazlíčci!
Tým pod vedením Vlastimila Harta byl druhým oceněným. Jeho výzkum prokázal, že psi při vylučování rovnají své tělo podle magnetických pólů planety. A to jste si určitě mysleli, že kálí jen tak, nazdařbůh, jak to padne. Ale kdepak!
Slyšeli jste o podobných výzkumech, které by si zasloužily tuto cenu? Napište je pod článek.
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kdo a co je na světě nejsilnější?