Kdo tam chybí, aneb jak se mazali nepohodlní lidé z historie

Damnatio memoriae. Co na vás chodíme s latinou, řeknete si (a návdavkem se pochválíte, že jste poznali latinu)? Má to svůj důvod. Už od dob antického Říma totiž najdeme stopy po mazání osob, které se nějak provinily. To latinské slovní spojení znamená doslova „zatracení památky“ a prakticky spočívalo v odstranění jména a portrétů provinilé osoby ze všech dostupných materiálů. Postihlo to hlavně císaře, kteří napáchali hromadu průšvihů a tehdejší lid na ně chtěl zapomenout.

Východní praxe

Přeborníkem v používání těchto praktik byl sovětský vůdce Josif Stalin, kterému se úpravy historie hodily hlavně během takzvané Velké čistky, která probíhala v 30. letech minulého století. V několika vlnách Stalin zlikvidoval spousty svých konkurentů s cílem dosáhnout neomezené moci v Sovětském svazu. V průběhu dekády nechal popravit mezi 600 tisíci a třemi miliony lidí. Nejtypičtějším zástupcem této doby byl Nikolaj Ježov, který vedl čistky na jejich vrcholu v letech 1937-38. Přestože se nekompromisní kampaně i po něm nazývaly ježovština, sám jejich exekutor časem upadl v nemilost.

Ježova nechal Stalin popravit v roce 1940 a následně došlo k jevu, o kterém se dnes bavíme. Z historických materiálů byl Ježov pracně vymazáván, nejslavnější je fotka, na níž se Ježov společně se Stalinem procházeli podél řeky. V pozdější verzi však už po Ježovovi není památky, o což se tehdejší Stalinovi cenzoři postarali. Podívejte se na tenhle i další případy sovětských úprav historie ve videu:

A pokud si vzpomínáte na Orwellův antiutopický román 1984, jistě vám neuniklo, že mazání postav z historie byla v děsivé vizi budoucnosti běžná praxe. Možná se britský spisovatel nechal inspirovat i Stalinovými praktikami. Jednoduše, když se o někom vymažou veškeré dohledatelné zmínky, vzpomínky vyblednou a nikdo nebude nic zpochybňovat. Alespoň podle plánů Velkého bratra, které jsou dnes snad už nerealizovatelné. Nebo je tomu jinak?

Kim umí

V jedné zemi se podobné praktiky dodnes provádějí, a možná uhodnete, o jaký stát se jedná. Je to samozřejmě Severní Korea, kde vysoce postavení armádní důstojníci či poradci Kim Čong-una občas prostě zmizí. V tu chvíli se zahájí rozsáhlé snahy o přesvědčení lidí, že nikdo takový přece nikdy neexistoval. Asi nejznámějším takovým případem je čtyři roky stará čistka, při níž se Kim zbavil svého strýce Čang Song-tcheka. Ten byl švagrem Kimova otce a předchůdce Kim Čong-ila a svého času nejspíš druhým nejvýše postaveným mužem v severokorejské hierarchii.

Přestože mladému Kimovi pomáhal budovat jeho moc, po necelých dvou letech upadl v nemilost. Koncem roku 2013 se s Kimem názorově trochu rozešel a během několika dnů byl zbaven moci, odsouzen a popraven. V severní části Korejského poloostrova se holt s ničím nemažou. Dále byl vymazán z nahrávek, fotografií a veškerých dokumentů. A pro jistotu byla popravena i celá jeho širší rodina, aby se na něj zapomnělo skutečně kompletně.

A kromě těchto případů se musíme zamyslet také nad těmi, které se vymazat skutečně podařilo. Jen si to představte – určitě existovala spousta lidí, jejichž vymazání z historie se opravdu povedlo! A nejen v antickém Římě, ale i mnohem později. Možná i před pouhými pár desítkami let…

Autor: Rimsy

Nejšílenější Mengeleho experimenty – o co všechno se nacisté pokoušeli?

Kamikaze – jak vznikly sebevražedné jednotky a co se kolem nich děje dnes?

Další galerie