Brigáda – pohodový přivýdělek, škola života ale i peklo na zemi
Když jde člověk na brigádu, málokdy ví, do čeho jde. A možná, že kdyby to věděl, nikam by nechodil. Některé brigády totiž fakt nestojí za to, vlastně je člověk rád, že to vůbec přežil. Otrokáři v nás nejspíš někde hluboko stále přežívají.
Začněme něčím bombózním. Tak třeba výroba leča. Ano, leča v konzervě, toho odporného humusu, který si nikdo soudný nekoupí, leda by byl někde na poušti a umíral hladem. Tahle hnusota se vaří v ohromném kotli, jehož obdoba je určitě umístěna určitě i nekde v pekle. Máte velikánskou dřevěnou vařechu o velikosti pádla ke kánoi a tím tu šlichtu mícháte. Dýcháte ten smrad, pára se na vás valí a vy dřív nebo později začnete skomírat a musíte se jít nadýchat na vzduch (hlavně se nesmíte poblít). A to vůbec nechtějte vědět, co v tom kotli všechno plave. Celé výrobní prostředí má daleko k nějaké hygienické čistotě, vy sami sice máte jakýsi bílý plášť a trapnou bílou čepku na hlavě, ale co do kotle spadne, to tam prostě zůstane. Asi kdyby vám tam spadly hodinky, možná by se to někdo rozhodl řešit, protože by byl trochu problém, když by někdo koupil tikající konzervu. Ale menší věci tam prostě padají. Lze jen doufat, že někde dál je nějaké síto, které ten humus filtruje. Možná tam stojí nějaký další nebožák, co to musí lovit. Ovšem s jistotou to nevíme. Rada zní, nechodit vyrábět lečo, lečo nekupovat, leču se vyhýbat širokým obloukem!
Motouzky pro Kyklopy
Když stojí někde napsané, že hledají brigádníky na balení motouzků, tak si představíte taková ta roztomilá klubka provázků, co jsou občas k dostání v papíráků. Takže vás malinko překvapí, když se na vás ze stroje začnou valit ohromná lana silná jako ruka, se kterými máte provádět jakési namotávání na cívky. Motouzy jedou na lince kontinuálně, takže asi po půl minutě přestanete stíhat a motouzky se začnou valit zcela nekoordinovaně. Jako nakonec se to naučíte, chce to trochu cvik, ale práce je to pekelná a za těch pár kaček to nestojí. Užijete si spoustu nervů, když vám jeden, druhý nebo třetí motouz začne jezdit příliš rychle a hromadit se na zemi. Můžete to peklo zastavit tlačítkem, kterým se zastaví celý stroj. Že se majitelům fabriky zastavování stroje na motouzky moc nelíbí, je asi jasné. Rada zní, nezastavujte stroj, nechoďte motat motouzky.
Každá druhá brigáda je idiotská, vybrat si stejně nejde
Idiotských brigád je většina. Můžete jako idiot chodit v mundůru převlečený za obří jablko a rozdávat lidem letáčky od firmy vyrábějící džusy. Nebo můžete jako idiot vytrhávat trávu a plevel ze spár betonové plochy továrny, která má několik kilometrů čtverečných rozlohy. Takže než se protrháte na konec, na začátku už nový plevel vyroste. Sysifos hadra, fakt. Nebo můžete jako úplní dementi nalévat olej do igelitových sáčků, které kolega pistolí s vřícím lepidlem zalepuje. Jenže kolega je taky dement, takže vám do pěti minut poleptá ruku tím vřícím lepidlem. Pak si to vyměníte, a můžete ho poleptat zase vy. Rozleptaní a poleptaní pak jdete pro ubohou výplatu.
V jahodách s Rusy
Samostatnou kapitolou je práce v zahraničí. Dřív hodně frčel sběr zeleniny a ovoce na farmách ve Skotsku. Někde pohoda, někde peklo. Peklo třeba je, když váš boss je rasista a rozhodl se, že Czech people (což jste vy a dalších dvanáct, patnáct dredatých nuzáků) jste horší než Russian people (což je asi stovka Rusáků, kteří jeli do Skotska nikoliv kouřit trávu a poflakovat se, ale vydělat strašlivej balík). Rusáci mají dovoleno vše. Takže když vy sbíráte jahůdky a pečlivě je rozdělujete podle kvality a velikosti, tak proti vám jede týpek s hlavou jako brambora, který háže jako smyslu zbavený všechno co najde do krabiček. Kameny, shnilé jahody, zelené jahody, listí, šnečí ulity, klacíky, brouky, prostě všechno. Za den udělá pětrkát víc práce a dostane hromadu peněz. Pak přijde boss a řekne, že se mu právě vrátil kamion jahod, protože polovina z toho jsou kameny a ptačí lejna. A fakt za to nemůžou Rusové, ale Czech people, protože to jsou smradlaví vagabundi. Skoti jsou fajn lidi, ale když narazíte na lempla, máte problém. V tomhle případě to skončilo vzpourou, bitkou s Rusy a kolektivním vyhazovem. Ale jsou lidé, kteří si to užili fakt hodně a přivezli si pytle peněz. Takže tady jde vždy o osobní zkušenost každého.
Obecně jsou brigády manuálního typu nanic, kokotské a neměl by je dělat pokud možno nikdo. Na druhou stranu by je měl zkusit každý, protože si pak víc bude vážit tepla a smradu svého budoucího kancelářského života.
Autor: Snaut
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Práce pilota není tak vzrušující, jak se zdá!