5 nejhorších katastrof 21. století způsobených lidským výtvorem
V duelu příroda vs. člověk vede na lidské oběti a škody stále příroda. Její skóre se hravě šplhá k desítkám a stovkám milionů. Lidé sami však nejsou nevinní, i my sami sobě dokážeme uškodit. A když ne my, naše výtvory určitě. O jakých katastrofách a číslech můžeme hovořit ve spojení s lidským výtvorem?
Pouť do Mekky, zastávka v Miná (2015)
Tuto životní výpravu by měl podstoupit alespoň jedenkrát za život každý z muslimů, který se chce pyšnit titulem hadži. Jedná se o jeden z nejdůležitějších pilířů islámského náboženství a víry, čímž se pouť do Mekky stává pro každého věřícího životně vysoce ceněnou prioritou. V září loňského roku se v saudskoarabské Mině sešlo dokonce až tolik poutníků, že si v obsáhlém davu natlačeném na poměrně úzkém mostu Džamarat razili cestu i přes mrtvoly. Pouť si tak tento rok právě zde vyžádala na 2 236 obětí, které zmizely pod nohama obrovského a nekončícího průvodu.
Havárie plošiny Deepwater Horizon (2010)
Patrně největší přírodní katastrofa způsobená člověkem odstartovala 20. dubna v roce 2010. Zde v hloubce asi 1650 metrů pracovala vrtná plošina, když z neznámých důvodů došlo k velké explozi. Kromě jedenácti nezvěstných pracovníků (zřejmě zemřeli při výbuchu) byli všichni evakuováni, než se plošina potopila, dalekosáhlejší dopad měl však únik těžené ropy. Ta unikala ještě další tři měsíce po havárii. Nakonec se dostala až k pobřeží americké Louisiany a dosáhla také až na patnáctikilometrovou vzdálenost od pobřeží Floridy. Celkově uniklo 71 až 147 milionů litrů ropy, důležitější jsou ale náhrady vzniklých škod a nákladů na čištění pobřeží. K jejich pokrytí uvolnila firma BP vlastnící vrt celých 20 miliard dolarů. Rozsah katastrofy a jejích důsledků si tak málokdo dovede představit.
Havárie tankeru Prestige (2002)
Ceněné černé zlato při jeho těžbě a převozu zasáhlo takto draze člověka, ale především přírodu vícekrát. Druhou největší nehodou byla o osm let dřívě před plošinou Deepwater Horizon havárie tankeru Prestige. V Plavidlu převážejícím ropu vybouchla na jeho cestě kolem pobřeží Galicie jedna ze dvou nádrží, které v sobě měly dohromady 77 tisíc tun ropy. Tanker se nakonec roztrhl vedví, 19. listopadu se potopil a do oceánu vypustil na 76 milionů litrů ropy. Škody spjaté s poškozením mořské fauny, vodních živočichů, pobřeží a následným čištěním dosáhly téměř na 10 miliard dolarů.
Jaderná havárie elektrárny Fukušima 1 (2011)
Nejhorší havárii jaderné elektrárny od dob Černobylu způsobila vlna tsunami, kterou odstartovalo mimořádně silné zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály v oblasti japonského Tóhoku. Vlna poškodila tři tlakové nádoby reaktoru elektrárny Fukušima 1. Následovaly tři exploze a únik radioaktivního materiálu, kvůli kterému musely japonské úřady evakuovat přes 150 tisíc obyvatel, z nichž více než tisíc zemřelo na následky pouhé evakuace – pokročilý věk, chronická onemocnění. Dopady na okolní přírodu byly rozhodně menší, než při ropných haváriích a přímo v důsledku výbuchů nebo bezprostředního kontaktu s uniklou radiací nezemřel nikdo. I přesto se odhaduje počet potenciálních úmrtí v budoucnu způsobených ozářením zhruba na dvě stě. Nahrazení energie ze ztraceného paliva stálo Japonsko zhruba 250 miliard dolarů.
Kolize trajektu Le Joola na pobřeží Gambie (2002)
V počtu ztracených životů vede ve 21. století po pouti do Mekky jednoznačně havárie trajektu Le Joola, který narazil na souš a následně se převrhl na pobřeží afrického státu Gambie. Srážku přežilo pouhých 64 pasažérů, ostatních 1863 lidí na místě anebo při pokusech o záchranu zemřelo. Faktorů, které mohly nehodu způsobit, bylo mnoho. V první řadě byla na místě možná nedbalost. Trajekt byl zkonstruovaný pro plavby v pobřežních oblastech, v době jeho zachycení v bouři a větru se však plavil za hranicí této vzdálenosti od břehu. Svým se mohli přičinit i cestující z nejnižších palub, kteří kvůli klaustrofobii spali ve výše posazených prostorách, což mohlo způsobit nestabilitu lodi. Počet zjištěných obětí (o černých pasažérech se neví) udělal z havárie tankeru Le Joola druhou nejhorší, nevojenskou námořní katastrofu historie.
Tak o na to říkáte?
Autor: Jan Marek
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejhorší ekologická katastrofa 21. století. Proč hořící Indonésie není zprávou dne?